Je mu už 200 let!

Rok 2018 je rokem mnoha významných výročí. Jedním z nich je i dvě stě let od založení Národního muzea. Dnešní zastávka bude u  Musaionu neboli letohrádku Kinských v Kinského sadech v Praze, ve kterém se nachází Národopisné muzeum.

současného letohrádku se kdysi nacházely vinice plaského kláštera, které roku 1828 odkoupila kněžna Růžena Kinská a její syn, kníže Rudolf zde nechal postavil klasicistní letohrádek.

Na konci 19. století bylo sídlo prodáno městu. Muzeum je zaměřeno na kulturu a vesnické tradice a je považováno za jedno z největších muzeí svého druhu v Evropě.

V sobotu 25.8.2018 při příležitosti 200. narozenin Národního muzea se v zahradě konala přehlídka folklórních souborů z celé republiky.

Již při vstupu návštěvníky uvítala Lidová muzika z Chrástu. 

Měchy našly důstojné místo k odpočinku.  

Procházka pokračovala  zahradou až ...

k představení souboru Doudleban.

Tak krásné bílé punčochy uměly plést ještě naše babičky. 

Jen dozněly poslední tóny, už se linuly  krásné písničky souboru Kohoutek.  

Dámy zdobily velké mašle, pokud je ovšem ratolesti nerozvázaly.

( Lenka Jureckova - Národopisný open air 2018 You Tube)

Chvíle odpočinku Hanáckého souboru písní a tanců Klas.  Pitný režim je nezbytný, lépe se zpívá a  tancuje.

Bohatě zdobené hanácké kroje.  

I basa má pauzu.

Tajná přehrávka

Členové souboru vyzvali návštěvníky ke společnému tanci, ale tady to spíše vypadá na průzkum nožek sličné dámy. 

Krásná ruční práce

Poté se již objevilo Národopisné muzeum.

Nemohla jsem mimo mnoho jiného opomenout staré sklo. 

Nechci strašit v létě Mikulášem, avšak zarazily mě tyto postavičky v poměrně zachovalém stavu přestože bydlí ve vitríně. 

Za Lucky se převlékaly dívky z vesnice a chodily na obchůzky. Bývaly oblečeny v bílém, někdy měly na obličejích masky se zobákem, jindy nůž. Tento den patřil ženám a  dívkám, které měly zákaz předení, draní, praní a tkaní. Byla-li hospodyně přistižena při tkaní, byla potrestána pocucháním příze, při draní rozfoukáním peří.

Raději zpět k hudbě. 

Cimbálová muzika Žandár vyprovokovala k tanci a zpěvu skoro všechny přihlížející.  

Zanícený zpěvák z lidu

Koukat dámám pod sukně se nesluší, ale v tomto případě jest povoleno, jinak bychom nemohli obdivovat krásné botky a taneční kroky. 

Mladý dirigent

Ani tato ušiska nezůstala v klidu anebo že by... že by se odněkud linula libá vůně klobásky?

A kdo si vyšlápnul kousek dál kolem jezírka,

spatřil pravoslavný karpatský chrám sv. archanděla Michaela, postavený v druhé polovině 17.století v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině.  V roce 1929 byl v Podkarpatské Rusi rozebrán  a opět postaven v Kinského zahradě.

Na závěr soubor Skejušan.

Folklórní tradice v Čechách i na Moravě stále žije, a to  nejen ve skanzenech a muzeích, ale především v lidech. 

Veřejná akce, všechny fotografie jsou mnou pořízené.