Jak jsem se chtěla bát

Dovolená je od slova dovoliti si. A tak jsem si dovolila zkusit se bát na strašidelném zámku DraXmoor v Dolní Rožínce nedaleko Nového Města na Moravě.

Vše se točí kolem záhrobí, hororu a hrůzy. 3D film, pohyblivé dekorace, hrůzu nahánějící figuríny i strašidla z masa a kostí.

Cestou nás stále někdo sleduje.

Člověk tápe tmou, až se najednou dostane do pochybné společnosti.

Jeden by se jim vyhnul, ale oni jsou vstřícní a hned nabízejí vlastní taxi,

se zastávkou u Drákuly.

Chtějí člověka pěkně vylekat, jenomže to bych nesměla fotit, díky tomu jsem prokoukla tento vtípek.

Hm, z tebe mám pro strach uděláno.

Hezký krasavec, jen se přitulit.

Pro ošklivé žáby jsem měla vždycky slabost.

Konečně vím, jak vypadli pohádkoví draci.

A tenhle vodník? Ten si o tom strašení myslí své. Zase někdo naletěl za strašidelné vstupné.

Strach se tedy nekonal až do chvíle, kdy jsem nastoupila do strašidelného výtahu.

Výtahy nemám ráda, ale nějak jsem se ven dostat musela. Konečně jsem se alespoň trochu bála, výtah se nejprve pořádně roztřásl, poskočil nahoru, pak zase dolů, najednou se začal propadat, prudce nahoru, až pro mě nekonečně dlouhým, volným pádem skončil v přízemí. Čekáte fotografie? Nejsou, za takových podmínek se fotit nedalo.

Zámek je skutečně strašidelný pro určitou věkovou kategorii, ale proč se někdy nevrátit do dětských let?