Soňa Pražáková

Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiligogogoch

6. 08. 2017 19:20:09
Ne! Neprchejte! Nikdo po vás nechce vyslovit nejdelší název vesnice na světě jedním dechem. Je to jen pozvánka na další rande Wallesem.

Cardiff, hlavní město Wallesu s protékající řekou Taff. Dalo by se říci, že město má dvě centra.

​Jedním centrem je stále se rozvíjející přístavní čtvrť. Je zde velmi živo, zvláště za pěkného počasí.

Památník námořníkům

Sri Chinmoy

Zajímavé setkání, podobnou postavu, sochu"Harmonie", lze spatřit i na pražském nábřeží u Sovových mlýnů.

Autorem je britský sochař Kavalya Torpy. Inspirací mu byl indicko-americký myslitel, duchovní učitel Sri Chinmoy, jenž zasvětil svůj život službě lidstvu. Během svých 43 let, které prožil na západě, se snažil inspirovat a sloužit lidstvu svými modlitbami, meditacemi a svou literární, hudební a malířskou tvorbou.

(ilustrativní foto)

Jeden z mnoha jeho citátů:

Štěstí je nesmírně důležité. Když jsem skutečně šťastný nemám čas kritizovat druhé.

Ve zmíněném přístavním centru nechybí ani starý kolotoč, který zde přináší radost nejen dětem, ale i mnoha dospělým.

Racky nelze přehlédnout, natož přeslechnout. A vůbec se nežinýrují křídlem lupnout člověku políček a zmocnit se jeho jídla.

V centru města lze potkat různé drobné prodejce šperků...

... či prodej "dřevěných zahradníků".

Ochladit se bylo příjemné v kostele St John ́s,

a pak si dát na ulici dobré pivo,

a pozorovat "street" cvrkot.

A sestřička by chtěla také...

K centru rovněž patří i chlouba města, středověký hrad. Na fotografii jsem zachytila jenom část.

Na hradním nádvoří bylo opravdu veselo.

Opustili jsme město a putovali přes různé vesničky,

kolem skromných místních hřbitovů do horské oblasti Snowdonia.

Počasí se změnilo jako mávnutím proutku.

Po městském ruchu příjemná změna, zeleň uklidňuje.

Mezi horskými masívy jezdí jakýsi vláček, který vozí turisty sem a tam.

Z časových důvodů jsme jej použili i my. Dala bych přednost pěší túře, ale nakonec se ukázalo, že cesta měla i jiné, fotografické kouzlo.

Kudy?

Některé lokomotivy byly i na páru.

Konečně jsme dosáhli vrcholu a... a nebylo skoro nic vidět. Upřímně jsem ani nečekala nic jiného. Atmosféra však byla až tajemná.

Někteří návštěvníci se na vrcholu zvěčnili svým podpisem.

Na kopcích se popásají ovce, působí velmi spokojeným dojmem.

Nedá se však říci, že všechny byly nadšené z našeho okukování.

A na závěr v úvodu již zmíněný nejdelší název vesnice na světě a její nádraží.

Autor: Soňa Pražáková | karma: 22.88 | přečteno: 916 ×
Poslední články autora